Vítejte na webových stránkách farního společenství při kostele svatého Jana Křtitele v Náměšťi nad Oslavou. Naleznete na nich informace o historii i současnosti naší farnosti, kontaktní údaje, přehled pastoračních aktivit i údaje potřebné k jejich využití. Doufáme, že to vše vám bude užitečné nejen k získání věcných informací, ale především jako možnost setkání s jednou z mnoha podob nacházení Božích darů spásy v našem lidském světě.
V současné době pod správu náměšťského faráře kromě farnosti při kostele sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou spadá ještě farnost při kostele sv. Jiljí v Hartvíkovicích. K tomu náležejí filiální kostely sv. Jakuba Staršího v Naloučanech, sv. Marka ve Vícenicích a kaple sv. Anny v Sedleci.
Milí přátelé,
slavnost Ježíše Krista Krále, kterou dnes slavíme, ukončuje další liturgický rok. Jak ale víme, konec se často snoubí s novým začátkem, a my vzápětí vstoupíme do času radostného očekávání doby adventní. V Lukášově evangeliu je Ježíš představen jako král, který nesedí na trůnu, ale je ukřižovaný. Ovšem dějiny spásy jasně ukazují, že kříž je branou vzkříšení. Krista vidíme uprostřed slabosti a utrpení jenom proto, aby nám přinesl spásu, útěchu a naději. Svatý farář z Arsu byl přesvědčen, že "bázeň před křížem je náš největší kříž". Kristovo království nás nenabádá ke strachu, ale k tomu, abychom přiložili ruku k Božímu dílu, které se tím v dějinách naplňuje. Bible vnímá ruce jako symbol jednání. Máme je sepnout k modlitbě a máme jimi konat.
Na říjnovém kněžském dni jsme se společně zabývali otázkou, co udělat, aby naše diecéze měla dostatek rukou k duchovní službě. Z podnětů vyšel požadavek, aby se ve farnostech věnoval čas pravidelné adoraci a modlitbě za povolání. Naše diecéze má momentálně v přípravě ke kněžství pět bohoslovců a tři se na tuto formaci připravují v Teologickém konviktu. Kandidátů stálého jáhenství, které spolu s jejich rodinami vnímám jako velkou naději pro diecézní pastoraci, je v přípravě jedenáct. Prosím nyní všechny, kdo o duchovní službě v církvi uvažují, aby neotáleli s rozhodnutím. Jak říká jeden aforismus: "Bůh často nemá jiné ruce než ty naše."
Věnujme v nadcházejícím liturgickém roce naše modlitby, čas a rozjímání při adoracích Nejsvětější svátosti oltářní právě úmyslům za nová kněžská a jáhenská povolání. Dnešní slavnost Ježíše Krista Krále je historicky spojena s úctou k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Proto prosím - zakončeme dnešní bohoslužbu krátkou adorací, v níž zazní i modlitba za nová povolání.
Anglický kardinál, svatý John Henry Newman, kdysi definoval křesťana jako člověka, který vyhlíží Krista. Naší diecézi je třeba těch, kteří nepropadají malomyslnosti, že světlo na konci tunelu pochází z reflektorů vlaku jedoucího proti nám, ale jsou přesvědčeni, že jde o nadějné světlo Kristovo, a podle toho i jednají.
Žehnám každému z vás.
✠ biskup Pavel
Většina lidí žije úplně stejně, ať už je advent nebo není... Pro většinu lidí je období adventu jedním z nejhektičtějších v roce. Nikdo není zvědavý na další požadavky, natož moralizování. Musí ale přece existovat řešení, abychom i v této uspěchané době zcela nerezignovali na duchovní hodnoty spojené s adventem i Vánocemi a neminuli to podstatné...
Většina z nás žije úplně stejně, ať je advent nebo advent není. Možná se někdy vzchopíme jít na ranní roráty, ale pro většinu současníků je období adventu jedním z nejhektičtějších v roce. Komplikuje se nám to i tím, že jsme na konci kalendářního roku, v práci děláme uzávěrky, účastníme se vánočních večírků a vánočních koncertů. Z období přípravy se stalo období slavení a honění se, abychom nejlépe hned po vánocích mohli odjet na dovolenou. Advent se nám nějak ztratil.
Je před Vánocemi a máme mnoho starostí s tím, co je třeba ještě udělat, zařídit. Chceme stihnout koupit nějaké dárky, uklidit a někdo do toho ještě peče cukroví. Některým ještě k tomu leze na nervy, že mnohde už svítí vánoční stromek a v obchodech zní koledy. Kněží se mohou tvářit, že jsou nad věcí, ale ve skutečnosti jsou také dětmi své doby. Sice nekupují dárky a nepečou cukroví, ale také chtějí mít uklizeno a hlavně mají kněžské služby až nad hlavu. Z určitého pohledu se tomu nevyhnou ani sestry v klauzurovaném klášteře. Možná jen v sobě nemají tu zvláštní touhu, aby už konečně byl svátek svatého Štěpána, a tím vlastně po Vánocích...
Z kazatelen zní slova o tom, jak se nemáme honit a nepropadnout předvánočnímu shonu, jak máme bdít na modlitbách a připravit cestu tomu, který přichází. Přitom už nikdo není zvědavý na jakékoliv další požadavky, natož na moralizování. I mnozí z těch, kdo mají v srdci upřímnou touhu s Pánem žít a Jemu sloužit, se cítí při poslechu těch slov tak bídně, jako by na ně bylo nakládáno jen další břemeno, které prostě v tom množství povinností a úkolů konce roku v práci i doma už nejde unést. Co s tím? Jak nežít v iluzi a přitom nerezignovat na jakékoli prožívání adventu? Co vlastně od nás v této situaci Pán očekává?
Jedno je jisté. Nejprve musíme vzít vážně historickou a kulturní realitu, ve které se ocitáme, a přestat mentorovat a naříkat. Nemohu jít přece na náměstí podříznout vánoční strom se slovy, že ještě nejsou Vánoce, nemohu ignorovat zvyky, které dnes patří do předvánočního období a násilně lidi vracet do doby minulé. Budu-li v sobě živit vnitřní naštvanost a otrávenost, nikomu tím neprospěji. Musí přece existovat řešení, abych i v této uspěchané době zcela nerezignoval na duchovní hodnoty spojené s adventem a Vánocemi a neminul to podstatné.
Povzbudila mne myšlenka, že Ježíš při svém narození přišel do reality společnosti a kultury tehdejší doby, aniž by ji měnil. Naplnil ji prostě svou přítomností. Ačkoli se narodil v chlívku a v chudobě, jak to nikdo nečekal, nalezli ho prostí pastýři, objevili ho mágové, poznali ho Simeon a Anna v chrámu. Každý ho poznal v tom svém. Mnozí ho ale nepoznali a nepřijali právě proto, že se nevešel do jejich představ.
Věřím, že advent je dobou čekání, ale domnívám se, že je to On, kdo spíše čeká na nás, než my na Něho, a že až se přece jen zklidníme a zastavíme, budeme vnímat, že je nám blízko. Věřím, že Ježíš stále přichází a že se může narodit i v maštali našeho shonu, našich nákupů, večírků a koncertů.
A tak se modlím,
abych ho objevil i uprostřed své práce a starostí,
ve své únavě i při setkání s přáteli,
a nečekal, až se naplní MÉ představy o Vánocích
a o přípravě na jejich slavení.
Se svolením zpracováno podle textu
Ztracený advent a nečekané Vánoce na webu VojtechKodet.cz
Svatý Mikuláš se svoji družinou zavítá do Náměště nad Oslavou do kostela sv. Jana Křtitele v pondělí 5. prosince 2022 od 16 do 18 hodin. Rezervace času na tel. čísle 605 412 931
Přijměte pozvání na společné tvoření adventních věnců, aby naše domy zavoněly čerstvým chvojím, a to v sobotu 26. listopadu od 14 do 17 hodin na faře v Náměšti. Bližší informace najdete na plakátku.
Na začátku mše sv. na 1. neděli adventní 27. 11. 2022 bude žehnání adventních věnců, které si přinesete a dáte na připravené místo vpředu u oltáře.
Pastorační středisko brněnské diecéze připravilo letos již po dvaadvacáté vyhledávanou brožuru Průvodce adventem 2022, která může pomoci k užitečnému prožití adventní doby. Letos nabízí Průvodce adventem mozaiku příspěvků věřících různého věku. Brožuru formátu A5 je možné objednávat výhradně přes formulář na stránkách Pastoračního střediska...
Památka všech zemřelých, lidově označovaná jako "Dušičky", je vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do plného společenství s Bohem a jsou ve fázi "očišťování". Církev, s odvoláním na některé biblické texty, nazývá toto konečné očišťování "očistcem".
