Velikonoční svatý týden

Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem.

Květná neděle
Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Ježíše na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.

Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek dopoledne se slaví bohoslužba v katedrále, při které kněží z celé diecéze obnovují před svým biskupem své odhodlání sloužit Kristu a církvi. Zároveň biskup posvětí nové oleje pro nemocné, katechumeny a posvátné křižmo. Tématem večerní bohoslužby jsou dvě události: Na památku Poslední večeře Ježíšovy, při níž bylo ustanoveno tajemství eucharistie, se slaví mše svatá. Službu lásky Kristovy nám připomene obřad umývání nohou, jako znamení odpuštění a lásky.

Velký pátek
Tento den je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. Podle prastaré tradice se na Velký pátek neslaví mše svatá, ale obřady na památku utrpení Ježíše. Při obřadech se čtou pašije – které vypráví o posledním Ježíšově dnu, tak jak to zachytil očitý svědek, apoštol Jan. Součástí velkopátečních obřadů jsou také přímluvy, ve kterých se společně prosí za církev a celý svět, za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy…), za věřící i nevěřící, protože Ježíš zemřel za všechny lidi, i za ty, kdo jej neznají.
Velký pátek je postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

Bílá sobota
Na Bílou sobotu se neslaví mše svatá a je tedy příležitost prožít u Kristova hrobu skutečnost smrti, beznaděje a prázdnoty. Tedy všeho toho, v čem bychom byli díky hříchu uvězněni, nebýt Ježíšova vítězství – slavného Vzkříšení, které se slaví o velikonoční noci. Dle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského (resp. orientálního) počítání času, začíná nový den již po západu slunce (předešlého dne). Oslava význačných svátků a událostí tak začínala již v předvečer příslušného svátku - tzv. vigilie. Oslava vzkříšení tak tedy začíná (dle našeho počítání) večer na Bílou sobotu.

Velikonoční noc (vigilie)

Velikonoční vigilie je oslavou svaté noci, kdy Ježíš vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu. Oslava Veliké noci má čtyři části: V první části – slavnosti světla (kdy se žehná oheň) si připomínáme, že vzkříšený Kristus je světlo světa. Ve druhé části se čte z Bible o podivuhodných skutcích, které od počátku Bůh učinil svému lidu. Třetí částí je křestní bohoslužba a závěrem této oslavy je slavení mše svaté jako zpečetění a další napojení na Kristovo vítězství.

Velikonoční neděle – Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
V radostné velikonoční mši svaté se setkáváme se Zmrtvýchvstalým Kristem. Při mši svaté se žehnají velikonoční pokrmy, abychom, až se vrátíme s radostí do svých domovů, zasedli s Kristem ke společnému svátečnímu stolu a vyjádřili si tak navzájem lásku, přátelství, sounáležitost a vlídnost vzájemným blahopřáním a dělením požehnaného velikonočního pokrmu a vajíčka, symbolu nového života.

Velikonoční pořad bohoslužeb v naší farnosti

Květná neděle                                  9:30   (Křížová cesta v 15 hodin na farní zahradě)

Zelený čtvrtek                                 18:00

Velký pátek                                      15:00

Bílá sobota                                      20:00

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně      9:30 (při mši sv. žehnání velikonočních pokrmů)

Velikonoční pondělí                        9:30