Kostely naší farnosti

Kostel sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou

Barokní farní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1639 - 1641 na místě starého románského kostela, který shořel při požáru města roku 1629. Stavbu barokního chrámu financoval majitel náměšťského panství Jan Křtitel Werdenberg. Jeho portrét a rodový erb nalezneme v pravém dolním rohu oltářního obrazu Ježíšova křtu. Celý oltář je zděný s imitací mramoru a je umístěn mezi čtyři korintské sloupy. Barokní andělé na oltáři jsou z pozlaceného dřeva - jejich autorství je připisováno Josefu Winterhalderovi staršímu. Kromě tohoto hlavního oltáře nechal Werdenberg vybudovat ještě dva postranní oltáře. A to sv. Karla Boromejského a Panny Marie Nanebevzaté. Všechny tři oltářní obrazy namaloval nizozemský malíř Stolla.

Výraznější oprava kostela byla provedena o sto roků později, za hrabat Kunfsteinů. Roku 1744 nechali vybudovat dvě postranní oratoria, kazatelnu
a průčelí kostela vyzdobili pěti sochami. Také doposud dřevěný kůr byl nahrazen prostornějším zděným kůrem.

Byly vybudovány další čtyři boční oltáře: sv. Anny, sv. Františka Xaverského, sv. Antonína Paduánského a Panny Marie Bolestné. Oltářní obrazy sv. Anny a sv. Františka Xaverského namaloval Pavel Troger. Z jeho dílny také pochází obraz sv. Jana Sarkandra na pravé straně v presbytáři. Naproti němu, nad sakristií, je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.Od doby Kunfsteinů nebyl kostel nějak výrazně přestavován. Pouze byly odstraněny oba oltáře pod kůrem - oltář sv. Františka Xaverského a Panny Marie Bolestné. Také nová liturgická úprava nijak nenarušila barokní dispozici kostela.

Mobiliář kostela

pochází převážně z minulého století. Výjimkou jsou pouze lavice, které jsou vykládány lipovým dřevem.

Sochy svatých na bočních oltářích pochází z první poloviny 20. století. Jedná se o sochy sv. Josefa a sv. Aloise na pravé straně a vlevo se pak nachází sochy sv. Terezie Malé a Božského Srdce Ježíšova.

Sklomalba v oknech je z roku 1912 - deseti medailonech jsou znázorněni především čeští světci.

Varhany, pneumatické traktury, byly postaveny v roce 1961 Dřevopodnikem města Brna. Jedná se o dvoumanuálový stroj o dvaceti znějících rejstřících. Zvony jsou neodmyslitelnou částí každého kostela. Přes všechny rekvizice zvonů během obou světových válek se zachoval původní zvon sv. Jana Křtitele
o hmotnosti 500 kg z roku 1665. K němu byly roku 1992 přidány ještě dva zvony: Nejsvětější Trojice (380 kg) a Cyril a Metoděj (180 kg).

V jubilejním roce 2000 byl renovován presbytář - byl pořízen nový obětní stůl a ambon, obojí z řeckého mramoru.

V roce 2018 byla provedena kompletní rekonstrukce elektroinstalace a následně byl celý kostel po více jak 40 letech vymalován.


Kostel sv. Marka ve Vícenicích

Území obce Vícenice se rozprostírá v západní části Jevišovické pahorkatiny, na severovýchodě hraničí s Českomoravskou vysočinou, na severozápadě sousedí s významnou přírodní oblastí náměšťsko-studeneckou rybniční soustavou. Dominantou obce je kostel sv. Marka, obklopený původními selskými usedlostmi. Jedná se o raně gotickou stavbu z 2. poloviny 13. století, která však byla přestavěna do barokní podoby. Kostel je zapsán do seznamu kulturních památek. Zvláštní historickou hodnotu má ve Vícenicích také sedm křížů. Jeden je umístěn přímo u kostela, ostatní jsou rozmístěny na okrajích obce.

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci se datuje rokem 1376, kdy zemské desky uvádějí vícenického faráře Kuníka z Račic.

Fara, patřící do tasovského děkanství, bývala při filiálním kostele sv. Marka již v první polovině 14. století. K farnosti náležely vesnice Vícenice, Zňátky, Častotice a Pyšel. Roku 1569 fara zanikla (bývala prý na čísle popisném 44) a Vícenice byly přifařeny k Náměšti nad Oslavou. Roku 1583 byla fara s půllánem kněžským prodána, r. 1613 koupil pustou a vyhořelou faru Vála Bohaty. Roku 1696 bylo po farním stavení již sotva stopy.

Doprava náměšťského kněze do Vícenic byla v minulém století vždy počátkem roku pronajímána a byla hrazena z obecní poklady - zastupitelstvo stanovovalo cenu za jednu cestu, tj dovoz a odvoz (například v r. 1908 to bylo 3,80 K, v r. 1923 již 21,- K). V r. 1937 vydražil dovoz kněze Jan Hrůza za 27,- K, roku 1938 za 30,-K. Poprvé v roce 1940 bylo na valné hromadě 1. ledna rozhodnuto zadat dovoz kněze autodopravci z Náměště.

Kostel sv. Marka, původně raně gotický z druhé poloviny 13. století, nese nad vchodem letopočet MCCCXVIII - 1318.

V moravských zemských deskách je záznam z roku 1480, kdy sestry Lidka, Johanka a Afra z Říčan a Arnošt z Mendlova a z Říčan vkládají kapli ve Vícenicích s kostelním podacím v dědictví Sigmundovi a Markvartovi, bratřím z Mírova a z Rájce.

Kostel byl barokně přestavěn, r. 1852 zcela opraven nákladem patrona, obec pořídila varhany. Ještě roku 1669 měl kostel tři oltáře, hlavní svatého Marka. Na počátku 20. století byly na věži kostela dva staré zvony s těžko čitelným nápisem v gotickém písmu, na menším byl letopočet 1600; třetí zvon byl nově přelit v Brně v dílně Vojtěcha Hillera v r. 1881. Se zvony ve vícenickém kostele je spjata tragická událost, související se zvykem zvonění proti mračnům před bouřkou a možným krupobitím. V náměšťské matrice je zachycena zápisem:" 6. srpna 1707 zabil hrom dva kostelníky na vícenické věži, Matěje Doležala a Bártu Tkadlece, když proti mračnům zvonili. Odpočívají při chrámu Páně." O obsazení místa obecního zvoníka se jednalo na radnici ještě v roce 1953. Roku 1905 zadala obec opravu střechy kostela Antonínu Papírníkovi, pokrývači z Náměště, v roce 1910 byla na opravu chrámu Páně vyhlášena dobročinná sbírka. Běžný provoz kostela byl hrazen několikaprocentní přirážkou k obecním daním.

Okolo kostela býval hřbitov, od roku 1827 se však pochovává na novém hřbitově u silnice k Sedleci. Hroby zde mají Víceničtí, Zňatečtí, ze dvora Place a ze mlýna " Na Struhách". Na jaře 1969 po dokončení rozšíření hřbitova bylo započato s novou omítkou kostela.

Ve 30. letech byl hrobník volen, za vykopání a zahrnutí hrobu dostával 40,- K, k jeho povinnostem patřilo udržovat pořádek na hřbitově. Také práce kostelníka byla hrazena z obecního rozpočtu. Ve 30. letech byl kostelníkem Adolf Holík. Roční plat kostelníka činil v roce 1945 dva tisíce a v roce 1945 a 1949 tři tisíce korun.

V roce 1997 začaly výrazné opravy kostela - nejprve byla provedena celková rekonstrukce střechy, od roku 2007 probíhají odvlhčovací práce kostela a následně byla provedena nová elektroinstalace.

Na svátek sv. Marka při poutní mši svaté 26. dubna 2009 byl slavnostně požehnán nový zvon - umíráček, který nese jméno Panny Marie a váží 65 kg s průměrem 47,5 cm. Spolu s pořízením nového zvonu byly nově uchyceny dva stávající zvony a pořízeno elektrické zvonění pro všechny 3 zvony. Celkové náklady byly 268 tis. Kč. 10. prosince 2017 byly slavnostně požehnány nové dvoumanuálové digitální varhany, které byly pořízeny za 145 tis. Kč.


Kostel sv. Jakuba Staršího v Naloučanech

Obec Naloučany leží na levém břehu řeky Oslavy. Její název pochází od výrazu" na lučí", na loukách. První zmínka o ní se dochovala v roce 1238, kdy vladyka Kliment daroval osadu tišnovskému klášteru Porta coeli. Ten nechal v obci postavit kostel i s farou. V roce 1437 připadla obec novému majiteli, Matěji ze Švamberka, který koupil celé panství od Jindřicha z Kravař a převzal patronát nad kostely v Náměšti, Vícenicích a Naloučanech. Ze 17. století zůstal zachován popis kostela: měl kamenný oltář, křtitelnici, tři zvony a patřilo k němu osm měřic polí a malá louka. V roce 1850 ho postihl velký požár. Podařilo se zachránit jen monstranci a kalich. Při komisionálním řízení padaly návrhy, aby byl kostel zrušen. Náměšťský děkan P. Holub však prosadil, s ohledem na zřízení vlastní duchovní správy v obci, jeho obnovu. Při opravách už věž nebyla postavena do původní výšky a zastřešení se dočkala až v roce 1903. Kostel má pouze hlavní oltář. K nejcennějšímu vybavení patří obraz sv. Jakuba Většího z konce 18. století od vídeňského malíře G. Thomase a také socha P. Marie Lurdské, jejíž úcta po zjevení u nedalekého Pyšela v kraji silně vzrostla. Varhany daroval kostelu v roce 1915 rodák z nedalekých Ocmanic Báňa, hraběcí komorník ve Freuenthalu ve Štýrsku. O všechny zvony přišel kostel během první a druhé světové války. V roce 1943 zakoupila rodina Kudláčova menší zvon, který visí ve věži dodnes. V roce 1989 byl opraven a pozlacen hlavní oltář a v roce 2000 pořízeny mramorový obětní stůl, postranní stolky i ambon. V roce 2011 byla provedena generální oprava kostela, při které byly provedeny následující práce: položena nová krytina na střechu, odizolování kostela, nová výmalba interiéru kostela a nová fasáda na kostele. 3. prosince 2017 byly slavnostně požehnány nové dvoumanuálové digitální varhany, které byly pořízeny za 145 tis. Kč.

Kaple sv. Anny u silnice do Čikova pochází z roku 1856.