Dějiny farnosti Náměšť nad Oslavou

Určitou zprávu máme až z roku 1345, kde se na jedné listině zmiňuje náměšťský farář, ovšem jeho jméno není uvedeno. Podobně je tomu i v listinách z roku 1377 a 1460. Na náměšťském panství vládli v té době páni z Lomnice, Lacek z Kravař, Jindřich z Kravař a Plumlova a Václav z Kravař, vesměs horliví stoupenci Husovi, po nich Matěj ze Švamberka, Znata z Prus, Ctibor z Cimburka a od r. 1481 zase páni z Lomnice. Roku 1567 zdědil velkostatek Jan starší ze Žerotína, zemský sudí a hejtman brněnského kraje a po jeho smrti jeho syn Karel starší za Žerotína. Tito páni byli většinou nekatolíci a podle tehdejší zásady: "čí kraj, toho také náboženství", katolická víra na celém panství téměř úplně zanikla. Zbytek katolíků se podle staré tradice shromažďoval v kostele sv. Marka ve Vícenicích. Tento stav trval ještě několik let po Bílé Hoře, protože Karel ze Žerotína, ač nekatolík, se nemusel vystěhovat ze země díky tomu, že se pod nátlakem přihlásil k císaři. V této době bylo na rozsáhlém náměšťském panství 18 evangelických pastorů a ani jeden katolický kněz.

Po zásahu kardinála Dietrichsteina odchází 18 kazatelů a na stejné velké území, které je již majetkem Jana Křtitele Werdenberka, přicházejí tři katoličtí kněží. Náměšťský farář spravoval Hartvíkovice, Koněšín, Pyšel a k tomu přináležející filiální obce Naloučany, Ocmanice, Vícenice, Popůvky, Okarec, Zňátky, Sedlec, Třesov, Kozlany, Studenec, Častotice, Kojetín, Pozďatín, Zahrádku. Prvním farářem ustanoveným po reformaci byl P. Josef Zagrabinský, který je uváděn na listinách kolem roku 1630. V této době byl starý dřevěný kostel v Náměšti zničen požárem a fara neexistovala. P. Zagrabinský tedy bydlel v domě chudého tkalce. Na jeho stálé prosby začal Jan Křtitel Werdenberk roku 1639 stavět na témže místě, kde stával starý kostel, nový rozsáhlejší chrám, jehož dokončení se již nedočkal. Nový kostel sv. Jana Křtitele byl dokončen a slavnostně konsekrován 16. 11. 1641 olomouckým světícím biskupem Kašparem Karasem z Rhomštejna a bez významnějších přestaveb tvoří hlavní dominantu města až do současnosti. P. Zagrabinský zemřel v roce 1635. Jeho nástupcem byl P. Karel Kroschenberg (1636 - 1638). V letech 1638 - 1640 spravovali náměšťskou farnost faráři z Vémyslic a Ořechova. Po nich přichází P. Jiří Bernard Černý, který zde nebyl ani rok a byl vystřídán roku 1641 P. Jakubem Trassomitzem, který zde působil do roku 1654 a jeho nástupcem se stává Slezan z krakovské diecéze P. Tomáš Nebukla. Za jeho působení postihl Náměšť požár, který zasáhl i kostel. Po smrti P. Tomáše Nebukly v roce 1673 nastoupil na faru velkobítešský farář P. Bernard Hofer, který odešel roku 1682 na faru sv. Martina do Třebíče. Po odchodu P. Hofera převzal uprázdněnou farnost učený P. Jiří Otislav z Kopenic, který zemřel již 7. 9. 1684. O jeho smrti se dochoval tento zápis:"7. die septembris1684 usnul v pánu Dwogj Cztihodný tež vysoce ucžený P. Joannes Georgius Otislaw de Kopenic fararž Namiešťský, gsauc naležitie wssemi Swatostmj opatržen, gehošto tielo odpocžiwa w chramu Panie, nliž Welkeho Oltaržie nedaleko welke Korouhwe." Po P. Otislavovi byl farářem P. Jiří Mercator (1684 - 1688). P. Kristián Daněk (1688 - 1699) a P. Jakub Prokeš (1699 - 1719). Za něho dala postavit Isabela, manželka Jana Filipa Werdenberka, na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice. Nástupcem Prokešovým se stal P. Antonín Źižka (1719 - 1740). Smrtí Jana Filipa Werdenberka roku 1733 vymřel po meči rod hrabat Werdenberků a panství přechází na Václava hraběte z Enkevoirtu.

Do roku 1738 byly v panství pouze tři obsazené fary, a to v Náměšti, Mohelně a ve Velké Bíteši. Václav z Enkevoirtu se obrátil přímo na císaře Karla VI. s prosbou o zřízení dalších farností. Na císařský rozkaz z 21. března 1738 nařídila olomoucká konzistoř, aby byly zatím zřízeny expozitury v Hartvíkovicích i pro Třesov, Popůvky, Sedlec, Okarec, Pozďatín, Pyšel a v Březníku i pro Kuroslepy, Kralice, Lhotice a Hluboké a v Jinošově, též pro Jedov a Otradice. Současně byly přiděleny Jinošovu z Velkomeziříčska Pucov, Jasenice a Jestřábí. První dvě expozitury měly být vydržovány náměšťským farářem a druhé dvě mohelským.

Roku 1748 získal do držení Náměšťsko rod Kunfsteinů, který, jak praví kronikář, si vybudoval pomník nad kov trvalejší v podobě starobince, jehož základní kámen posvětil tehdejší farář 7. 5. 1743. Stavba byla dokončena o dva roky později. Slavnostním posvěcením kaple sv. Anny 25. 7. 1745 a uvedením prvních jedenácti "špitálníků" byl zahájen provoz tohoto útulku pro chudé. Útulek počítal s 12 trvalými obyvateli, 6 muži a 6 ženami, kteří žili ve čtyřech prostorných světnicích. Tento útulek byl pravděpodobně zvětšen ještě o dalších 12 míst za hrabat z rodu Haugwitzů. O tom také svědčí zápis z farní kroniky roku 1770. Čtyřrejstříkový varhanní pozitiv do kaple sv. Anny postavil v roce 1745 varhanář Antonín Preisinger. 12. 9. 1747 zemřel P.František Brandejský a jako poslední farář byl pohřben v hrobce pod kostelem. Na jeho místo nastoupil jeho kaplan P.Martin Jorsch. Farář Jorsch se staral nejenom o výzdobu kostela, ale především o prohloubení duchovního života věřících. Zavedl přesný pořádek bohoslužeb, zejména pak ve filiálních kostelích. Roku 1753 zde konali jezuité lidové misie. Šlo o duchovní obnovu pro prosté věřící. 21. 5. 1764 vyšlo z Náměště první procesí na mariánské poutní místo do Mariazell. Z této doby také pochází první zmínka o udělování svátosti křesťanské dospělosti, kterou uděloval 26. a 27.června 1772 olomoucký světící biskup Jan Václav Xaver z Freynfelsu. Při této příležitosti také vykonal generální vizitaci.

Dne 10. září 1761 založil hrabě Bedřich Vilém Haugwitz v blízkosti zámku klášter pro pět kněží a tři řeholní bratry kapucínského řádu. Jeden kněz měl sloužit denně mši svatou v zámecké kapli, v neděli a svátky tam měl také kázat. Mimo jiné měli řeholníci vypomáhat v duchovní správě farnosti, o Dušičkách a ve výročí úmrtí některého z členů rodu měli povinnost sloužit mši svatou v rodinné hrobce. Klášter byl postaven za dva roky a 3. července 1763 do něj byli uvedeni řeholníci. P. Jorsch byl roku 1755 jmenován děkanem a roku 1760 se stal přísedícím biskupské konzistoře. Jménem hraběte odevzdal provinciálu kapucínského řádu P. Firmianovi klíče od kláštera inspektor panství Damitz. Již v roce 1784 byl tento klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen a ve veřejné dražbě byl prodán velkostatku s příslušnými hospodářskými budovami za 489 zl. 30kr. V roce 1795 byla bývalá klášterní budova proměněna na textilní továrnu.

Děkan P. Jorsch se již zrušení kapucínského kláštera nedočkal, zemřel náhle 21. srpna 1780. Tehdy do naší farnosti náleželo 17 obcí s 9 kostely a byla spravována farářem a kaplanem. K P. Jorschovi se vztahuje kamenná deska v předsíni kostela, která byla do roku 1910 umístěna venku ve zdi u vchodu. Jedná se o náhrobní desku s nápisem: "Pod kamenem u dveří kostela odpočívá důstojně velebný pán Martin Jorsch, biskupa brněnského rada a jeho konzistoře přísezý, 33 let farář náměšťský a spolu děkan. Usnul v Pánu dne 21. srpna 1780 věku svého 67 let. Tělo před dveřmi chrámu pochováno míti chtěl, neb duši do svatyně svatých v naději k Bohu odeslal." Duchovním správcem po smrti Jorschově se stal jeho kooperátor P. Karel Seits. Za P. Seitse docházelo k mnoha majetkovým sporům farnosti s vrchností. V roce 1794 postavil varhanář David Josef Výmola do farního kostela nové varhany za 300 zlatých. P. Seits byl roku 1798 přeložen do Guntramsdorfu v Rakousku, kde 3. 7. 1806 zemřel. Po odchodu P. Seitse administroval náměšťskou faru po dvě léta P. Jan Schaumann a po jeho odchodu na faru do Osové Bitýšky P. Felix Severin Beck, bývalý premonstrát a po něm P. Josef Jindřich Arnošt, bývalý kapucín, potom lokalista v Pyšelu a Jinošově. Za něho byl v roce 1806 zrušen hřbitov kolem kostela a nový založen nad hospicem sv. Anny. Po smrti faráře P. Arnošta přichází opět P. Jan Schaumann tentokrát již jako náměšťský farář. Zemřel 16. 8. 1833. Po Schaumanovi nastoupil 4. 11.1833 na faru P.František Holub, který sem přišel z Jinošova. Roku 1834 byl jmenován děkanem, r. 1854 biskupským radou, r. 1855 arciknězem jaroměřickým a čestným kanovníkem brněnským. V roce 1839 postavil varhanář František Harbich nové jednomanuálové varhany s 13 rejstříky za 1000 zlatých. Po stoleté přestávce, ve dnech 6. - 18. dubna 1853 zde konali lidové misie redemptoristé. Farář Holub zemřel 10. července 1862. Po dvou měsících nastoupil P. Jan Komárek, kterého po jeho smrti v roce 1866 vystřídal jeho kooperátor P. Josef Nevolka. Roku 1875 byl jmenován děkanem a konzistorním radou, r. 1890 arciknězem a přísedícím biskupské konzistoře a roku 1895 čestným kanovníkem brněnské kapituly. Zemřel 21. května 1897. Po kanovníku Nevolkovi spravoval náměšťskou farnost P. Augustin Forman, který po vleklé nemoci 19. listopadu 1903 zemřel. Jeho nástupcem byl ustanoven Richard Tenora, který do Náměště přišel 1. 2. 1908. Roku 1913 byl jmenován konzistorním auditorem, r. 1920 místoděkanem, r. 1922 konzistorním radou, r. 1930 biskupským radou, r. 1936 arciknězem a r. 1941 tajným papežským komořím.

Po předcházející zkratkovité procházce minulými stoletími se dostáváme až do 20. století, jehož začátek je poznamenán 1. světovou válkou. V průběhu války došlo k rekvizici zvonů. V Náměšti byly roku 1917 postupně demontovány a odvezeny 2 zvony. Největší z nich vážil 910 kg. Tento zvon pro svoji hmotnost musel být rozbit na kusy a po částech shazován dolů z věže. Podobný osud postihl i okolní kostely a zvonice, kromě Vícenic, kde bylo od rekvizice upuštěno pro stáří zvonů. Kromě zvonů byly zabaveny i jiné měděné nebo cínové předměty, např. několik svícnů a podnosů. Podobně docházelo i k rekvizici varhanních cínových píšťal. V Náměšti se povedlo varhany zachránit, ale vícenické varhany byly rozebrány a cínové píšťaly o hmotnosti 19,2 kg byly odvezeny.

Po skončení 1. světové války vznikly problémy zapříčiněné rozpadem Rakouska - Uherska a vznikem ČSR. Projevem odporu vůči katolické církvi bylo stržení Mariánského sloupu v Praze a pak četné odpady od katolické církve. Těch nebyla ušetřena ani naše farnost a v době mezi válkami se z církve odhlásilo 158 osob, ale 77 se do církve opět navrátilo. Alespoň takto to můžeme vyčíst z matrik. 4. července 1929 se přehnala nad Náměští větrná smršť, které také padla za oběť celá střecha kostela. Oprava střechy však byla dokončena do prvních mrazů. Po válce probíhaly sbírky na nové zvony pro Náměšť, Naloučany a Vícenice. Slavnostně pak bylo sedm zvonů posvěceno v srpnu 1928. V roce 1932 byla opravena fara a kostel, na který byly dány nové ciferníky k věžním hodinám a okapové roury pro odtok vody ze střech a celý kostel byl opatřen novou omítkou. Před kostelem a ke vchodu do sakristie byla na náklady členů bratrstva živého růžence položena betonová dlažba.

V roce 1939 se začaly dějiny opakovat, začala 2. světová válka, která přinesla nové oběti. V roce 1942 došlo k bezohledné rekvizici zvonů. Podařilo se zachránit pouze starý zvon v Náměšti z roku 1665. Ve Vícenicích byly demontovány oba zvony, ale jeden zůstal v Praze na Maninách a po kapitulaci Německa byl vrácen. O tom, že i v době největší válečné bídy existovali křesťané, kteří byly ochotni pomoci druhým tím, že jim poskytli nejdůležitější potraviny, svědčí soupis dobrodinců ve farní kronice. Jsou zde uváděny rodiny z Náměště, Vícenic, Zňátek, Naloučan a zejména pak velkými písmeny rodina pana mlynáře Jeřábka. Rušno začalo být v Náměšti a hlavně pak na faře koncem války. Od dubna 1945 byla násilím zabrána fara ustupujícími Němci. 7. 5.1945 přibližně v 19 hodin byla Náměšť překvapena náhlým náletem. Nálet byl zaměřen na faru, neboť v ní byl umístěn štáb německého polního četnictva, celkem 33 mužů. V okolí fary bylo umístěno velké množství německé bojové techniky. Do bezprostřední blízkosti fary bylo shozeno devět bomb. Dvě z nich rozmetaly hospodářské budovy a zbývajících sedm zničilo farní zahradu a část "špitálku". Farní budova a kostel, kde byla prozíravě vysazena okna, nebyly příliš poničeny. Fara byla také důvodem přestřelky mezi pěti partyzány a Němci 23. 4.1945. Dne 9. května ráno o půl deváté se na náměstí objevil první ruský rozvědčík a propukl jásot z osvobození, který však netrval dlouho. Ruští vojáci začali rabovat v domech a znásilňovat ženy. Také se usídlili v budově fary, kde všechno považovali za své. Kdy přesně ruští vojáci dvakrát vykradenou faru opustili, nevíme. P. Tenora se dále ve farní kronice zmiňuje ještě o odchodu hraběcí rodiny Haugwitzů, o zatýkání občanů německé národnosti a o příjezdu prezidenta dr. Beneše na zámek 6. 6.1946.

Další zprávou, která se týká poválečného života naší farnosti je udílení sv. biřmování. Svátost biřmování uděloval a generální vizitaci konal brněnský biskup Karel Skoupý 15. a 16. června 1947. Svátost křesťanské dospělosti přijalo 622 biřmovanců. 5. listopadu 1948 odešel P. Tenora na odpočinek do Staré Říše. Působil v Náměšti 50 let, z toho 10 let jako kooperátor a 40 let jako farář. Po něm nastoupil na místo administrátora jeho kooperátor P. Alois Kučera. Na místo kooperátora byl ustanoven P. Arnošt Vlach. V roce 1948 byl opraven hlavní oltář a pořízen nový Boží hrob. O rok později byla do části fary nastěhována justiční správa a všechny pozemky byly prodány JZD, takže faře zbyla pouze zahrada a tři kousky pole na vzdálenějších místech. 1. května 1952 přišel místo P. Vlacha P. Jan Hřebíček, který byl předtím mimo činnou službu. V Náměšti působil necelý rok. Odešel již 1. října 1952. Na jeho místo byl ustanoven k 15.1. 1954 nový kooperátor P. Josef Hladík. Roku 1953 byla nastěhována do fary Lidová škola umění. Boží tělo bylo slaveno poprvé v kostele, neboť venku se konaly cyklistické závody, kterých se zúčastnilo 7 (!) žáků měšťanské školy. P. Hladík odešel 15. 8. 1955. Na jeho místo byl k témuž dni ustanoven P. Josef Martinec. Roku 1956 se přikročilo ke generální opravě filiálního kostela v Naloučanech. Byla opravena omítka a kostel byl vylíčen vně i uvnitř, také byly opraveny okenice a natřena střecha věže. Vzhledem k tomu, že většinu práce zastali farníci sami, stála celá oprava asi 6.000,- Kčs. V roce 1959 byla zabrána část farní zahrady, ze které bylo uděláno školní hřiště. Po dlouhých úvahách se v roce 1960 přikročilo k stavbě nových dvoumanuálových varhan pneumatické traktury. Ty byly zkolaudovány 12. 10. 1961 a Dřevopodniku města Brna bylo zaplaceno 187.894,-Kč, které sesbírali sami věřící. Varhany za hojné účasti lidu slavnostně posvětil kapitulní vikář P. Pernica. Řádně ustanoveným kooperátorem byl P. Josef Klusáček, který v Náměšti působil od 1. 2. 1961 do roku 1964. Dne 16. 6. 1962 byl ustanoven administrátorem v Náměšti P. Jaroslav Válka a P. Alois Kučera odešel do Nikolčic. Rok 1963 byl ve znamení drobných oprav fary a kostela (oprava střechy a instalace hromosvodů aj.). Podobného charakteru jsou zbývající zápisy v kronice až do 3. 7. 1969, kdy je v naší farnosti konaná pětidenní duchovní obnova pro děti, mládež a manžele, při které kázal P. Jakub Marek, OFM Cap., z Třebíče. V podstatě šlo o jinou formu lidových misií, se kterými jsme se setkali v minulých stoletích. Za P. Jaroslava Války byla během roku 1971 opravena omítka kostela a celý kostel byl obílen, ale již 4. února 1972 P. Válka zemřel v třebíčské nemocnici. Byl zde duchovním správcem deset let.

P.Josef Krčma přišel do naší farnosti 16. 4.1972 a hned v létě za pomoci brigádníků - důchodců započal s opravou farní střechy a o rok později byla opravena zchátralá fasáda fary, též kostelní věž dostala nový nátěr. 14. července 1973 uděloval kapitulní vikář prelát Ludvík Horký v našem kostele svátost biřmování. Při ranní mši svaté přijalo tuto svátost 188 biřmovanců z Náměště. Zbývajících 156 biřmovanců z farnosti Jinošov a Březník přijalo tuto svátost při mši svaté v 10 hodin.

Významným mezníkem pro život farnosti byla úprava interiéru v pokoncilním duchu v roce 1977. Pokoncilní liturgie se snaží přizpůsobit liturgické úkony většímu pochopení věřících. Nejedná se pouze o zavedení češtiny do liturgie a otočení oltáře k lidem, ale o celkové pojetí teologie liturgie a liturgického prostoru. Obnovená liturgie vychází z dokumentu Sacrosanctum concilium 2. vatikánského koncilu. Podle tohoto dokumentu je Kristus přítomen v liturgických úkonech: "V osobě předsedajícího kněze, v Božím slově, v eucharistii, ve svátostech a v shromáždění věřících." Tomu odpovídá zřízení nových částí presbytáře. Sedes - místo pro předsedajícího bohoslužby, ambona - místo hlásání Božího slova, oltář obrácený k lidu - místo zpřítomnění Kristovy oběti. Také byla odstraněna mřížka oddělující presbytář od kostelní lodi, což můžeme chápat jako pozvání k činné účasti věřících na liturgii, která se odvíjí srozumitelnou dialogickou formou. Interiér kostela byl vytónován do dvou odstínů bílé barvy, čímž byla odstraněna zašlá Kolbábkova malba. V témže roce přijalo svátost křesťanské dospělosti 45 biřmovanců. 18. září 1977 byla posvěcena nová Křížová cesta.

V roce 1980 spravoval náměšťskou farnost půl roku P. Albert Beneš, OP, neboť P. Josef Krčma byl na operaci ledvin. V červnu 1982 byly provedeny zlatnické práce v kostele pod vedením pana Tasovského. Znovu byla pozlacena dvířka od svatostánku, sochy andělů vedle svatostánku a ostatní ozdoby v presbytáři a hlavice sloupů.

11. srpna 1982 v době večerních bohoslužeb se neznámý pachatel ze dvora vloupal do farní budovy, kde odcizil peníze a cenné předměty. 3. června 1983 bylo v Náměšti opět udělování svatého biřmování 65 mladým lidem. Hodiny náboženství byly značně omezeny směrnicí Ministerstva kultury na jednu hodinu týdně. Nutno dodat, že si tuto směrnici P. Josef Krčma nebral příliš k srdci a učil náboženství v sakristii farního kostela, čímž riskoval minimálně ztrátu tzv. státního souhlasu, který ho opravňoval k legální činnosti. V roce 1984 bylo dokončeno pozlacení částí interiéru kostela. Pozlaceny byly i kříže ve Vícenicích a Zňátkách. O rok později opravili zňatečtí věřící zvoničku na návsi a pořídili nové dveře.

V neděli 24. října 1985 na svátek Krista Krále se konala neobvyklá slavnost farního společenství. Asi 66 manželských párů slavnostně před shromážděným farním společenstvím prohlásilo, že si nadále vzájemně slibují lásku, úctu a věrnost. O rok později, 31. 5.1986, 62 biřmovanců slíbilo:"že budou podle víry žít, víru nebojácně vyznávat a proti nepřátelům spásy zmužile bojovat."

Dne 30. 6.1986 ze zdravotních důvodů odešel administrátor náměšťské farnosti P. Josef Krčma do důchodu ve věku 65 let. Svůj "odpočinek" trávil jako výpomocný kněz při kostele sv. Máři Magdalény v Brně. Ve farní kronice při svém odchodu napsal:"milovanou farnost předávám svému nástupci s přáním, aby lásku zaséval a lásku sklízel a Pán Bůh aby mu požehnal."

P. Josef Požár byl ustanoven do naší farnosti ke dni 1. 6. 1986 a ve farní kronice píše:"... dej Bůh, abych na přímluvu P. Marie a sv. Jana Křtitele hlásal věrně Kristovo evangelium svěřeným duším."

P. Josef Požár se nejenom pečlivě staral o svěřené duše, ale i o celé kulturní dědictví farního společenství, takže při jeho odchodu 24. 9. 1992 nezůstal neopraven v okolí ani jeden kříž, ani jedna kaple. Všechny tři spravované kostely nechal nově obílit. Naposledy se opravil farní kostel na jehož opravu se vynaložila částka 160 225 Kč, která byla sesbírána z darů věřících. Při opravě fasády kostela byla také pozlacena kopule věže, v jejíž duté části byla nalezena listina z roku 1909, ve které se praví:"Léta Páně 1909 za vlády císaře a krále Františka Josefa I. a za pontifikátu papeže Pia X. opravována byla tato věž a opatřena hromosvodem. Biskupem brněnským byl tehdy Pavel hrabě Huyn, farářem náměšťským Richard Tenora. Velkostatek náležel vysokorodému pánu Jindřichu Haugwitzu, starostou byl c.k. notář Dr. Karel Maiwald, zástupcem patronátu lesní rada Augustin Penk, předsedou konkurenčního výboru Jiří Barbošovský, kostelními hospodáři Štěpán Schlicksbier a František Brázda. Opravu prováděl stavitel Viktor Pešek, nalezeno při ní šest starých mincí, jež se šesti penězi mými užívanými opět vloženy byly na bývalé místo. Bůh žehnej našemu městysi a všem našim nástupcům a potomkům!" Tato listina byla opsána do farní kroniky a spolu s novou, jejíž znění je uvedeno níže, vložena zpět do nově pozlacené kopule. "Zápis a peníze byly na tomto místě L. P. 1992 v měsíci červnu dne 20. na zakončení opravy fasády farního kostela sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou...(dále určována přesná datace)... Zápis zakončen s přáním Božího požehnání, pokoje a všeho dobrého pro všechny budoucí, kteří přijdou po nás. Ať Pán odplatí věčným dobrem všem těm, kteří svou duchovní, materiální a finanční pomocí pomáhali udržovat tento chrám sv. Jana Křtitele. Ať všechny, se kterými jsme se v tomto chrámě rozloučili, uvede Pán do věčného života. Buď Bohu vzdán dík a čest za všechny milosti a dary v tomto chrámu udělené na přímluvu Panny Marie, sv. Josefa, sv. Jana Křtitele, sv. Marka, sv. Jakuba staršího, sv. Anny a všech andělů a svatých. Dáno v Náměšti nad Oslavou 20. června 1992. JOSEF P O Ž Á R, farář".

30. 6. 1990 přijalo 56 biřmovanců z rukou biskupa Vojtěcha Cikrleho svátost křesťanské dospělosti. Hodně času věnoval P. Josef Požár vyučování náboženství, které zejména po revoluci bylo velmi aktuální. Do náboženství bylo ve školním roce 1991 - 92 přihlášeno 141 dětí. Na ZŠ Husova se učilo dvě hodiny týdně, tak jako na ZŠ Komenského. Ve Vícenicích jednu hodinu a ve farnosti Hartvíkovice, která je již také pod správou náměšťského faráře, dvě hodiny týdně.

24. září 1992 P. Josef Požár odešel do Dolních Bojanovic a do Náměště přišel P. František Limberg z Šakvic u Hustopečí. Přesně za deset měsíců po jeho nastoupení dne 24. 7. 1992 proběhlo svěcení dvou nových zvonů. Větší zvon Nejsvětější Trojice o hmotnosti 380 kg uhradil jeden dárce. Na druhý zvon Cyril a Metoděj o hmotnosti 180 kg se skládala při měsíčních sbírkách celá farnost. Světitelem byl generální vikář brněnské diecéze Mons. Jiří Mikulášek. K novým zvonům bylo pořízeno nezbytné technické vybavení a nová elektroinstalace. Celková suma za pořízení jednoho zvonu a nového technického vybavení pro starý zvon byla 135 864 Kč. Nyní tedy vyzvánějí z kostelní věže tři zvony. Dva nově instalované a starý zvon z roku 1665. V jeho horní části pod květinovými ornamenty je nápis (v překladu):"Tento zvon byl ulit ke slávě Boží a nejsvětější Marie vždy Panny a sv. Jana Křtitele patrona kostela v Náměšti, Georg Huser si pokládal za čest od práce zaplatit 1665." Uprostřed jsou reliéfy sv. Jana Křtitele a sv. Karla Boromejského s nápisem (v překladu): "Sv. Jane Křtiteli, Sv. Karle Boromejský orodujte za nás." Na druhé straně je reliéf P. Marie s Ježiškem a pod ním nápis (v překladu):"J. D. Streksfus z Brna mě ulil roku 1665". Dole pod listovým ornamentem se nachází ještě tento nápis (v překladu):"Ježíši Nazaretský, králi Židů zachraň nás, braň nás, spas nás. Kriste Synu Boží a Spasiteli smiluj se nad námi. Mysl svatou, dobrovolnou, čest Bohu a svobodu vlasti."

Ještě před začátkem zimy v roce 1993 bylo zabudováno elektrické topení do kostelních lavic v ceně 58 370 Kč. Bylo zavedeno elektrické topení do fary a fara byla nově vymalována a byly provedeny i další drobné úpravy, mj. i výměna 52 křídel venkovních oken farní budovy směrem na náměstí, v celkové ceně cca. 55 000 Kč. 12. října 1996 přijalo v Náměšti svátost biřmování 53 mladých z Náměště a 17 z Hartvíkovic.

Na kostele ve Vícenicích se provedla v roce 1997 výměna krovů a krytiny v celkových nákladech cca. 680 000 Kč s tím, že obec Vícenice věnovala dřevo na trámy.

V roce 1998 byl do farního kostela zaveden plyn a voda. Při rekonstrukci náměstí, která probíhala od podzimu 1998, byly všechny okapy z kostela i farní budovy svedeny do nové kanalizace a prostor před kostelem byl nově upraven a vydlážděn. Materiál s tím spojený hradilo město Náměšť n. Osl. a provedené práce platila farnost. V témže roce byla provedena přestavba tepelného agregátu v kostele z nafty na zemní plyn (59 000Kč).

V sobotu 21. 8. 1999 byl vysvěcen na jáhna Mgr. Pavel Kafka, který poslední tři ročníky studoval na univerzitě v Římě.

V jubilejním roce 2000 se zrealizovala úprava presbytáře na základě návrhu architekta ing. Martina Laštovičky. Dřevěný obětní stůl byl nahrazen novým oltářem z řeckého mramoru. Stejně tak byla vyměněna i ambona a presbytář byl také nově vydlážděn. Svěcení nového oltáře se konalo v sobotu 10. června, kdy světitelem byl Mons. Jiří Mikulášek, generální vikář brněnské diecéze.

V sobotu 24. 6. 2000 proběhlo v brněnské katedrále svěcení 17 novokněží. Z naší farnosti byl vysvěcen jáhen Pavel Kafka. Naše farnost tak měla možnost 2. července 2000 po 58 letech slavit primiční mši svatou, při které se sešlo na tři tisíce věřících. Primiční mše svaté se zúčastnili, kromě 40 kněží a 6 jáhnů, také rektor papežské koleje Nepomucenum Mons. Jan Mráz, ex-rektor téže koleje Mons. Karel Janoušek, rektor Teologického konviktu v Litoměřicích Mons. František Koutný, spirituál Arcibiskupského semináře v Olomouci Pavel Posád, promluvu měl Mgr. Vladimír Langer - bývalý sekretář brněnského biskupa. Významná byla i přítomnost italských hostů, kteří přivezli otci Pavlovi zvláštní Apoštolské požehnání od papeže Jana Pavla II.

Poslední den jubilejního roku 2000 se farníci v Náměšti rozhodli zasadit lípu tisíciletí, která by toto jubileum připomínala i dalším generacím. A tak po děkovné mši sv. 31. 12. 2000 následoval průvod farníků za kostel, kde se slavnostně zasadila lípa (bohužel kvůli vandalům lípa nepřečkala ani jeden rok).

V únoru 2001, téměř po deseti letech, odchází z naší farnosti P. František Limberg a na jeho místo přichází nový duchovní správce - P. Pavel Bublan. S jeho příchodem bylo třeba alespoň částečně zrekonstruovat farní budovu. V přízemí se provedla nová elektroinstalace a částečně i nové sociální zařízení. Také zde bylo vyměněno elektrické vytápění za plynové a fara byla nově vymalována.

1. července 2001 při slavnostní mši svaté udělil otec biskup Vojtěch Cikrle v naší farnosti svátost křesťanské dospělosti. 23. 9. 2001 po nedělní mši svaté P. Pavel Bublan požehnal na prostranství před kostelem dopravní prostředky. 24. 12. 2001 se poprvé v naší farnosti uskutečnila dětská "půlnoční" mše svatá ( v 16 hod.). P. Pavel Bublan se od svého příchodu do farnosti začal více věnovat dětem a mládeži, takže rozšířil počty hodin náboženství ve školách, začal každou středu sloužit dětské mše svaté v Náměšti, později i v Hartvíkovicích a Vícenicích a o letních prázdninách pořádá mnoho dětských táborů. Zároveň začínají farníci spolu se svým knězem konat pravidelné poutě, první z nich je do Římova, místo kde se nachází Křížová cesta o 25 zastaveních, dále pak Loreta a kostel sv. Ducha. 10. 6. 2001 přijímá poprvé Pána do svého srdce celkem 20 prvokomunikantů. Dne 1. července 2001 udělil otec biskup Vojtěch Cikrle svátost biřmování.

V létě 2001 pořádá o. Pavel tábory na indiánské motivy, účastní se jich 72 dětí. 23. 9. 2001 žehná o. Pavel dopravní prostředky, 20. října 2001 pořádá kněz ve spolupráci s mládeží soutěžní odpoledne na kolech. Během listopadu 2001 bylo na faře vyměněno elektrické vytápění za vytápění plynové. Poprvé se schází farní rada.

7. února 2002 se po dlouhé době koná v Náměšti rekolekce kněží třebíčského děkanátu (hlavním koncelebrantem P. Kabátek, bývalý náměšťský děkan). V březnu 2002 přijíždí do naší farnosti poprvé sestra Filoména z Kongregace Dcer Božské lásky, která i v dalších letech pravidelně přijíždí do naší farnosti, aby zde vedla malá duchovní cvičení. V Postní době se na čtení Křížové cesty podílí více farníků - skupinky, které tvoří muži, ženy, děti, mládež, atd. Začíná se scházet dětská schola Plamínky a chrámový soubor JA.S.

5. května vychází první číslo farního zpravodaje s názvem Rozsévač. Farnost koná pouť do Mariazell a Melku. 16. 6. 2002 k prvnímu svatému přijímaní přistupuje 27 dětí. Srpnového tábora na motivy cest sv. Pavla, pod vedením o. Pavla a mládeže, se účastní 80 dětí. 28. 10. 2002 se uskutečňuje další farní pouť, tentokrát na Svatý Kopeček u Olomouce a do kláštera v Opavě, kde působí sestra Filoména. 30. 12. 2002 se vypravily dva autobusy farníků do Třeště na prohlídku betlémů.

10.2.2003 proběhlo výběrové řízení na opravu krovu fary. 8. 5. 2003 koná farní společenství pouť na Turzovku, cestou zpět se krátce zastávuje na Velehradě. Na letních táborech na Jurenkově osadě a v Uhřínově se vystřídalo 113 dětí. O prázdninách začíná 1. etapa oprav krovu a krytiny náměšťské fary. Oprava je rozdělena do několika etap, cena oprav cca 2,5 milionu korun. 8. 11. 2003 organizuje o. Pavel první soutěž ve zpěvu dětí s názvem Podzimní skřivánek, které se účastní 20 dětí ve čtyřech věkových kategoriích. Vychází 1. kalendář s názvem Naše farnosti.

10. ledna 2004 proběhl v kulturním domě ve Zňátkách 1. farní taneční a společenský večer. Zajištěno bylo občerstvení a tombola. Výtěžek z akce (9200 Kč) věnován na opravu krovu fary. V květnu 2004 proběhlo sčítání věřících na bohoslužbách - Naloučany 45 lidí, Vícenice 85 lidí, Hartvíkovice 141 lidí, Náměšť 339 věřících. 22. 5. 2004 se ukutečnila farní pouť na Svatou Horu u Příbrami, zastávka v Meditační zahradě u Plzně. MO KDU - ČSL ve spolupráci s farností pořádají první ročník putování Od křížku ke křížku a cykloturistický výlet Na-Bu-Ko, které se stávají pro další léta tradičními akcemi. O prázdninách zrestaurována socha Panny Marie a socha Božského Srdce Páně, sv. Josefa, sv. Aloise a sv. Terezičky, provedena 2. etapa oprav krovu. 18. a 19. 9. 2004 přijíždí do farnosti sbor nevidomých a jejich příznivců Ave z Prahy. Vychází druhý stolní kalendář Naše farnosti. Za rok 2004: 39 křtů, 16 svátostí manželských, 22 pohřbů.

V lednu probíhá další ročník Tříkrálové sbírky, v Náměšti se vybralo 68 293 Kč. 22. 1. 2005 se uskutečnil 2. farní taneční večer, výtěžek opět věnován na opravu farního krovu. V lednu osazena konzola pod sochu Panna Marie Lurdské. 2. 4. 2005 umírá Svatý otec Jan Pavel II. 15. 4. 2005 na přání samotných dětí začínají pravidelné dětské mše svaté ve Vícenicích. 19. 6. přistupuje poprvé ke stolu Páně celkem 8 dětí. Mládež pořádá 4 turnusy letních táborů, o prázdninách probíhá 3. etapa oprav farního krovu. 10. 9. další farní pouť, tentokrát do Slavonic a Kostelního Vydří. V listopadu uspořádala mládež Adventní vigílii, účastní se jí o. Martin Holík a o. Ervín Jansa (děkan). Za rok 2005 : 35 křtů, 10 svátostí manželství, 16 pohřbů.

28.10. 2003 proběhl 3. farní taneční večer, výtěžek na opravu farního krovu. 25. 2. připravila mládež první dětský farní karneval ve Vícenicích. 14. 5. 2006 farní pouť do Medžugorje. 10. června 2006 uděluje Mons. Jiří Mikulášek svátost biřmování 28 náměšťským a 11 hartvíkovickým biřmovancům. O prázdninách se ukutečnilo tradiční soustředění dětské scholy, letní tábory pro děti.

Za rok 2006: 32 křtů, 28 biřmovanců, 11 svateb, 13 pohřbů.

V roce 2007 se v Náměšti uskutečnil "Příchod Tří králů a dárců z lidu prostého". Poutníky uvítal starosta města a o. Pavel. Výtěžek Tříkrálové sbírky činil 92 142 Kč. 27. ledna 2007 se konal 4. farní taneční večer, účast asi 120 lidí, výtěžek z akce (14 100 Kč) použit na adopci bohoslovce v Ugandě. 13. 3. farní kolo vědomostní soutěže ke 230. výročí založení naší diecéze. V květnu farní pouť na Svatou u Křižanova a do Dolní Libochové. 12. 5. 2007 děkanská pouť do katedrály v Brně u příležitosti výročí založení diecéze. 10. 6. 2007 přistupuje 16 dětí k prvnímu svatému přijímaní. 24. 6. 2007 přenáší mši svatou v přímém přenosu Radio Proglas. MO KDU - ČSL a farnost pořádají 1. ročník Náměšťfestu - přehlídku farních schol a křesťanských kapel. V poslední den školního roku mládež zorganizovala adoraci na poděkování za uplynulý školní rok. O prázdninách probíhají tradiční tábory a soustředění sborů. Po delším čekání na vhodného kandidáta, adoptovala farnost bohoslovce v Ugandě, je jím Joseph Mukasa Balikuddembe. V říjnu probíhají týdenní lidové misie v Hartvíkovicích. 30. listopadu 2007 prožila mládež 2. adventní vigílii.

Tříkrálová sbírka 2008 zahájena Příchodem Tří králů na náměstí. Výtěžek sbírky 102 518 Kč. 24.května 2008 farní pouť do Hlubokých Mašůvek a do Znojma. 21.června 2008 proběhl 2. ročník Náměšťfestu. Z rozhodnutí otce biskupa má o. Pavel odejít na nové působiště - do Hustopčí u Brna. Tábora pod vedením o. Pavla a jeho sestry Jáji se účastní 30 dětí. 3.srpna 2008 navštěvuje farnost nový administrátor, o. Jan Nekuda, který působil osm let ve Tvarožné. 8. srpna proběhlo na farní zahradě rozlučkové posezení s o. Pavlem, přišlo asi 120 lidí. 10. srpna se s o. Pavlem loučí celá farnost při nedělní mši svaté.

V říjnu 2008 dokončena oprava varhan, která byla započata v srpnu. Oprava stála 130 000 Kč a byla uhrazena ze sbírek farníků. Dva autobusy farníků se vydávají na farní pouť do Šaštína, po cestě navštěvují o. Pavla Bublana v Hustopečích, na zpáteční cestě se zastavují v kostele sv. Václava v Břeclavi. Ministerstvo kultury přislíbilo dotaci ve výši 3 mil. Kč na opravu střechy kostela.

3.1.2009 Příchod tří králů, výtěžek sbírky 123 156 Kč. V lednu rovněž ukončena oprava střechy farního kostela. Farní zpravodaj vychází v pozměněné grafické úpravě v pravidelných měsíčních intervalech. 17.1. 2009 5. farní taneční večer, výtěžek 20 050 Kč věnován na podporu bohoslovce v Ugandě, zbytek pak na úmysl Papežského misijního díla. Na slavení mše svaté se začínají podílet lektoři z lidu. Na faře se konají pravidelné biblické hodiny po páteční mši svaté. V únoru první návrhy týkající se opravy a rekonstrukce farní budovy.

Jak budou vypadat další osudy náměšťské farnosti bude již zcela záležet na farním společenství věřících.

Prameny:

Pavel Kafka: Dějiny farnosti Náměšť nad Oslavou. Náměšť nad Oslavou, 1996

Farní kronika Náměšť nad Oslavou