Slovo biskupa Vojtěcha k památce Marie Restituty Kafkové

Slovo biskupa Vojtěcha k památce Marie Restituty Kafkové

Milí přátelé,
29. října si brněnská diecéze a arcidiecéze vídeňská v liturgickém kalendáři připomíná památku řeholní sestry a mučednice blahoslavené Marie Restituty Kafkové. Nebudu připomínat podrobnosti z jejího života, ani okolnosti falešného obvinění, odsouzení a čekání na smrt. To, co jsem na této blahoslavené řeholnici vždy obdivoval, bylo, že i ve vazbě pokračovala v tom, nač byla celý život zvyklá, tedy ve svém životě služby druhým, bez ohledu na protilehlost osobních či politických názorů svých spoluvězeňkyň. Stala se pro ně „světlem v temnotách“.

Když byla odsouzena, přemístili ji do cely smrti, kde víc jak pět měsíců žila v nejistotě, protože nevěděla, kdy k popravě dojde. Ráno 30. března 1943 jí řekli, že ten den právě nastal. Odebrali jí látkový oděv a v šatech z papíru, s rukama svázanýma za zády, byla v 18.30 hodin odvedena pod gilotinu, kde dokonala své svědectví o tom, komu uvěřila a kdo ji provázel. Před smrtí ještě stačila říct jedné starší spoluvězeňkyni, že až předstoupí před Boha, poprosí ho za ni, aby se dostala na svobodu. Další den přišel do společné cely inspektor a oznámil dotyčné ženě, že je volná… Restituta žila životem, který přijala od svého Pána a stala se svědkem, že tento život je krásný a plodný.

Co k tomu dodat?

U světců vnímáme, že je na jejich cestách provázel Bůh a oni s ním, nebo s jeho vůlí dokázali spolupracovat. A máme je následovat v tom nejniternějším - v jejich bezvýhradném odevzdání se Kristu. Máme přijmout, že stejně jako je chce provázet i každého z nás. A že se na jeho lásku můžeme spolehnout, i kdybychom směřovali třeba pod gilotinu. Ať tedy dokážeme žít pro Boha a pro druhé jako to dokázali světci všech dob a ať na jejich přímluvu neztratíme důvěru, víru, odvahu a laskavou pevnost. Za to se modlím a k tomu vám všem žehnám.

+ Vojtěch Cikrle
diecézní biskup brněnský