Vícenice

Kostel sv. Marka

Území obce Vícenice se rozprostírá v západní části Jevišovické pahorkatiny, na severovýchodě hraničí s Českomoravskou vysočinou, na severozápadě sousedí s významnou přírodní oblastí náměšťsko-studeneckou rybniční soustavou. Dominantou obce je kostel sv. Marka, obklopený původními selskými usedlostmi. Jedná se o raně gotickou stavbu z 2. poloviny 13. století, která však byla přestavěna do barokní podoby. Kostel je zapsán do seznamu kulturních památek. Zvláštní historickou hodnotu má ve Vícenicích také sedm křížů. Jeden je umístěn přímo u kostela, ostatní jsou rozmístěny na okrajích obce.

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci se datuje rokem 1376, kdy zemské desky uvádějí vícenického faráře Kuníka z Račic.

Fara, patřící do tasovského děkanství, bývala při filiálním kostele sv. Marka již v první polovině 14. století. K farnosti náležely vesnice Vícenice, Zňátky, Častotice a Pyšel. Roku 1569 fara zanikla (bývala prý na čísle popisném 44) a Vícenice byly přifařeny k Náměšti nad Oslavou. Roku 1583 byla fara s půllánem kněžským prodána, r. 1613 koupil pustou a vyhořelou faru Vála Bohaty. Roku 1696 bylo po farním stavení již sotva stopy.

Doprava náměšťského kněze do Vícenic byla v minulém století vždy počátkem roku pronajímána a byla hrazena z obecní poklady  - zastupitelstvo stanovovalo cenu za jednu cestu, tj dovoz a odvoz (například v r. 1908 to bylo 3,80 K, v r. 1923 již 21,- K). V r. 1937 vydražil dovoz kněze Jan Hrůza za 27,- K, roku 1938 za 30,-K. Poprvé v roce 1940 bylo na valné hromadě 1. ledna rozhodnuto zadat dovoz kněze autodopravci z Náměště.

Kostel sv. Marka, původně raně gotický z druhé poloviny 13. století, nese nad vchodem letopočet MCCCXVIII – 1318.

V moravských zemských deskách je záznam z roku 1480, kdy sestry Lidka, Johanka a Afra z Říčan a Arnošt z Mendlova a z Říčan vkládají kapli ve Vícenicích s kostelním podacím v dědictví Sigmundovi a Markvartovi, bratřím z Mírova a z Rájce.

 

Kostel byl barokně přestavěn, r. 1852 zcela opraven nákladem patrona, obec pořídila varhany. Ještě roku 1669 měl kostel tři oltáře, hlavní svatého Marka. Na počátku 20. století byly na věži kostela dva staré zvony s těžko čitelným nápisem v gotickém písmu, na menším byl letopočet 1600; třetí zvon byl nově přelit v Brně v dílně Vojtěcha Hillera v r. 1881. Se zvony ve vícenickém kostele je spjata tragická událost, související se zvykem zvonění proti mračnům před bouřkou a možným krupobitím. V náměšťské matrice je zachycena zápisem:“ 6. srpna 1707 zabil hrom dva kostelníky na vícenické věži, Matěje Doležala a Bártu Tkadlece, když proti mračnům zvonili. Odpočívají při chrámu Páně.“ O obsazení  místa obecního zvoníka se jednalo na radnici ještě v roce 1953. Roku 1905 zadala obec opravu střechy kostela Antonínu Papírníkovi, pokrývači z Náměště, v roce 1910 byla na opravu chrámu Páně vyhlášena dobročinná sbírka. Běžný provoz kostela byl hrazen několikaprocentní přirážkou k obecním daním.

Okolo kostela býval hřbitov, od roku 1827 se však pochovává na novém hřbitově u silnice k Sedleci. Hroby zde mají Víceničtí, Zňatečtí, ze dvora Place a ze mlýna „ Na Struhách“. Na jaře 1969 po dokončení rozšíření hřbitova bylo započato s novou omítkou kostela.

Ve 30. letech byl hrobník volen, za vykopání a zahrnutí hrobu dostával 40,- K, k jeho povinnostem patřilo udržovat pořádek na hřbitově. Také práce kostelníka byla hrazena z obecního rozpočtu. Ve 30. letech byl kostelníkem Adolf Holík. Roční plat kostelníka činil v roce 1945 dva tisíce a v roce 1945 a 1949 tři tisíce korun.

 

V roce 1997 začaly výrazné opravy kostela – nejprve byla provedena celková rekonstrukce střechy, od roku 2007 probíhají odvlhčovací práce kostela a následně byla provedena nová elektroinstalace.

 

Na svátek sv. Marka při poutní mši svaté 26. dubna 2009 byl slavnostně požehnán nový zvon – umíráček, který nese jméno Panny Marie a váží 65 kg s průměrem 47,5 cm. Spolu s pořízením nového zvonu byly nově uchyceny dva stávající zvony a pořízeno elektrické zvonění pro všechny 3 zvony. Celkové náklady byly 268 tis. Kč.

 

Použitá literatura:

Jiří Dobeš, Radovan Stoklasa: Kostely na Moravě. Rožnov pod Radhoštěm: Public art, 2008.

Místní kronika