Církev chce lépe plnit své poslání - rozhovor s Ing. Karlem Štíchou, ekonomem pražské arcidiecéze

02.11.2010 20:22

Ing. Štícha v jedné z prvních odpovědí připomněl, že církev nežádá v jednání se státem o privilegia, jak bylo s nadsázkou uvedeno v oznámení tématu rozhovoru, ale o určitou spravedlnost. Získání ekonomické samostatnosti jí umožní lépe plnit své poslání.

Posílí se v souvislosti s navrácením majetku vliv církve? Bude schopna dobře se postarat o navrácený majetek? Na otázky tohoto druhu odpovídal Ing. Štícha jednoznačně kladně.

Jak reagovat na pochybnosti o vlastnictví majetku církví? Jak se daří komunikovat o této nesnadné problematice na veřejnosti? Bylo by možné postupovat v církevních restitucích  obdobným způsobem jako u fyzických osob? Např. i na tyto otázky odpovídal. Ing. Štícha.

 

 

Irena Sargánková

Dotaz: Vážený pane inženýre,
děkujeme, že jste přijal naši nabídku a jste připraven odpovídat na otázky našich čtenářů k tématu, které se zatím vždy znovu vrací. Přejeme Vám, abyste dostal zajímavé otázky, jejichž odpovědi budou užitečné i pro čtenáře, kteří se k textu rozhovoru vrátí později.
 

Odpověď: Děkuji za poskytnutí příležitosti.

Petr

Dotaz: Vážený pane inženýre, co se myslí pod pojmy že Církev žádá privilegia? Myslí se tím, že by Církev byla politickou institucí, zakládala firmy a zaměstnávala lidi? Jsem Petr 31 let z Chomutova - u nás je velká nezaměstnanost na jedno místo se hlásí 13 lidí. Velmi děkuji za vaši odpověď a jsem s pozdravem.

Odpověď: Děkuji za otázku. Titulek o privilegiích je třeba chápat jako řečnickou otázku a nadsázku. Odpověď zní samozřejmě NE, církev po privilegiích netouží. Chce, aby měla prostor pro svoji činnost. Toho chce dosáhnout získáním ekonomické samostatnosti po té, co jí bude  alespoň z části nahrazen komunisty zabraný majetek.

Václav Dvořák

Dotaz: Proč na tuto stěžejní otázku odpovídá či diskutuje ekonom a ne primas české katolické církve? Nebo je majetkové vyrovnání jediným problémem ve vztahu církve a státu? Za odpovědi děkuje autor otázky.

Odpověď: Dobrý den. Uznávám, že popis tématu rozhovoru je hodně obecný a nespecifikuje přesně okruh diskuse. Cílem bylo odpovídat na otázky týkající se záměru vlády (viz vládní prohlášení) vyřešit problém majetkového narovnání mezi státem a církvemi. Proto je diskutujícím ekonom dlouhodobě se věnující tomuto tématu.

Michal

Dotaz: Dobrý den, chybí mi utřídění problematiky. Tedy  záměrném chaosu tak zanikají úmysly dárců, konkurence silných měst likviduje venkov, spotřebovává se to, co patří stavbám jinde, opačně řada oprav je  přehnaných ve stylu zlatých klik. Církev nahrazuje méněcenným obětního feudála. Konečně se Židy se začalo také nejprve přes majetek.  

Odpověď: Dobrý den, přiznám se, že v textu obtížně hledám otázku.  
Z otázky vyznívá Vaše nespokojenost  s poměry ve společnosti, s tímto postojem polemizovat nemohu.
 

Michal

Dotaz: Česká nejen katolická tradice čeká na dary, od císaře, od sociálky, od fary. Je to nastavení systému, zbytečné jej hodnotit stejně jako u počasí, genová realita a nelze je měnit.  Lze být uvědomělejší a pravdivější. Např. proč mluvit o platu duchovního tam, kde jej stejně  z 80% dává do provozu farnosti? Kdo si lže do kapsy?

Odpověď: Viz předchozí odpověď. Jinak musím říci, že "lhát si do kapsy" nehodlám.

Tereza Svobodova

Dotaz: Dobrý den, tzv. církevního majetku k vrácení je hodně v porovnání s majetkem státu,  majetkem občanů a majetkem podnikatelů.
Vznikla by tu zase opětovně  nová ekonomická a politická moc církevní. Zdroje majetku církví byly ve  většině darované nemovitosti a práva, které na konci života hříšní a nemocní lidé předávali církvi. Jistě by si za plodného života nepřáli, aby se politický vliv církve neúměrně ve státě zvětšoval.

Odpověď: Děkuji za otázku. Na rozdíl od Vás se nedomnívám, že diskutovaný objem zabraného církevního majetku je významný v porovnání s Vámi zmiňovanými skupinami a státem. V případě dotažení majetkového narovnání rozhodně nehrozí vznik politické a ekonomické moci Církve. Dárci, kteří převedli Církvi majetek, jistě předpokládali, že jej využije pro svou činnost (tak, jak ji znali). Církev tak také činí.

Linek Martin

Dotaz: Dobrý den, pokud se církve angažují v případném majetkovém vypořádání se státem, což je samo o sobě logické a oprávněné – nároky církví vůči státu nezpochybňuje ani současná česká politická reprezentace – jste přesvědčen, že římskokatolická církev (ŘKC) je připravena majetek nejen převzít, ale také poctivě a smysluplně spravovat? Zkušenost farářů/administrátorů, členů ekonom. rad farností, zástupců kapitul (např. vyšehradská) se správci majetku pražské arcidiecéze je tristní - není horšího hospodáře (stát nevyjímaje) než je církev - bohužel.

Odpověď:
Dobrý den. Na otázku, zda církev bude schopna se sama starat o své financování a správu majetku odpovídám jednoznačně ANO, bude muset. Ostatně, jednala tak po dlouhá staletí a nevidím důvod se domnívat, že současnost se této tradici vymyká.  Vaše negativní hodnocení  úrovně správy církevního majetku nemohu komentovat, neboť nevím, z jakých konkrétních případů Váš názor vychází. Ze své praxe mohu jen konstatovat, že pochopitelně jsou i v Církvi lidé více a méně odpovědní, nicméně bych si nedovolil takovýmto způsobem generalizovat.
 

Linek Martin

Dotaz: Jste ve své profesi zástupce pražské arcidiecéze schopen v případě círk. restitucí rozlišovat VLASTNICTVÍ MAJETKU CÍRKVÍ (jako právnickou osobou) od SPRÁVY MAJETKU SPOLEČENSTVÍ CÍRKVE církevními institucemi jako dobrým hospodářem – nejen ve smyslu ekonomickém, ale také v oblasti duševního a duchovního užitku? S ohledem na to, že majetek církví vznikal, vzniká a je udržován ve volném čase a z prostředků fyzických osob (jednotlivých farníků), a o kterém – na rozdíl od nich - rozhodujete jako placený úředník bez bližší znalosti historie jeho nabývání a užívání  i vazeb na konkrétní osoby spojené s farnostmi?

Odpověď: Děkuji za otázku. To, co je zjednodušeně nazýváno jako MAJETEK CÍRKVE je ve skutečnosti majetkem jednotlivých církevních právnických osob, jako jsou farnosti, kapituly, biskupství, arcibiskupství, charity a další právnické osoby. Církev jako celek nevlastní nic. Nejsem si vědom toho, že bych rozhodoval o majetku jednotlivých subjektů. Jinak máte pravdu, jsem za svoji práci, stejně jako jiní lidé, placen.

Milan Linhart

Dotaz: Dobrý den, proč církve více mediálně nepropagují:
a) co všechno pro občany dělají, jaké služby poskytují, kolik to stojí a kolik by to stálo, kdyby totéž dělal stát,
b) výsledky již provedených expertních odhadů, kolik majetku stát církvím zabavil a jaké výnosy z nich za oněch cca 60 let získal?

Odpověď: Hezké odpoledne. Mediální prezentace není zrovna můj obor. Domnívám se, že hodně informací křesťanská media poskytují, zejména příslušné stránky na internetu. Souhlasím ale s tím, že široká veřejnost je často informována (např. i v rámci politických bojů) dost neobjektivně. To se týká i odhadů hodnoty zabaveného majetku a výnosů z něj.

Michal Kretschmer

Dotaz: Dobré odpoledne,
proč se v názvu tohoto rozhovoru objevuje slovo "privilegium"? Nemyslíte, že žádat po státu (za komunistického režimu i těch předchozích), aby navrátil vše, co v minulosti ukradl, není požadavkem na nějaké privilegium, ale elementárním požadavkem spravedlnosti? Jistě, že je možné dlužníkovi něco odpustit či povolit mu postupné splácení, ale takové rozhodnutí by mělo v rozumné míře následovat až po uznání dluhu a nemělo by budit dojem slabosti.
 

Odpověď: Děkuji za otázku a názor. S Vámi prezentovaným postojem se zcela ztotožňuji. Jak jsem již v jedné odpovědi uvedl, název je třeba chápat jako řečnickou otázku, která se snaží poukázat na často prezentovanou chybnou interpretaci snah Církve o spravedlnost.

Josef Hurt

Dotaz: Dobrý den, jak se daří diecézím všeobecně a např. pražské arcidiecézi komunikovat se společností, novináři, politiky a ekonomy svoji roli ve společnosti. A  jak členové diecéze chápou snahy svých představitelů v této komunikaci. Kolik diecézí má své tiskové mluvčí a pravidelné výroční zprávy? Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den. Hodnotit naši komunikaci s veřejností je pro mne obtížné. Jak vidíte, snažíme se i takto a já Vám děkuji za zapojení se. Určitě budeme v budoucnu komunikovat o případných jednáních o církevních restitucích co nejobšírněji. Za pražskou arcidiecézi konstatuji, že máme tiskového mluvčího a dlouhodobě zveřejňujeme své výroční zprávy (viz www.apha.cz). Za jiné diecéze mi nepřísluší se vyjadřovat.

Jan Škařupa

Dotaz: Přeji dobrý den, pane Štícho!
Nebylo by po dosavadních zkušenostech s hledáním řešení restituce církevního majetku výhodnější opustit variantu částečného vydání majetku a peněžité náhrady církvím? Proč by se v církevních restitucích nemohlo postupovat obdobným způsobem jako u fyzických osob?. O uplatněném nároku by rozhodoval správní orgán ve správním řízení, jehož rozhodnutí by na návrh účastníka řízení přezkoumával soud.
Děkuji za odpověď a přeji hodně trpělivosti.
S pozdravem Jan Škařupa


 

Odpověď: Děkuji za věcnou otázku. Principiálně máte pravdu, teoreticky i takováto možnost existuje. Je však třeba mít na paměti, že vždy musí přijímané řešení být akceptovatelné (nebo alespoň nevetované)  pro všechny hlavní účastníky procesu. Těmi jsou stát a jeho jednotlivé instituce, do určité míry i hlavní politické proudy, rozhodující součásti Římskokatolické církve a též 16 ostatních nekatolických církví. Zájmy jsou často protichůdné.

Lukáš Koubek

Dotaz: Dobrý den, proč se spor o Katedrálu sv.Víta vede tak dlouho a stát nepochopí, že katedrála není žadnej hrad nebo něco, kam lidi chodí hlavně kvůli kulturní stránce, aby viděli tu krásu stavby ale, že katedrála odjakživa je sídlo biskupa dané diecéze a v jiných zemích toto chápou jen u nás ne? Už jen to samotné slovo chrám nebo katedrála se poprvé objevilo v Bibli a není to tedy to samé jako např: hrad nebo zámek.

Odpověď: Dobrý den. Katedrála nebyla při přípravě minulého návrhu zákona samostatně řešena, jak to bude v budoucnu nevím. S Vaším vnímáním postavení katedrály se ztotožňuji.

Štěpán Kohout

Dotaz: Dobrý den, kde a jak může zainteresovaný laik nahlédnout do materiálů tzv. Tlustého komise? Bylo by možné zpřístupnit i podklady, které byly komisi dodány? Zatím jsem hledal pouze na internetu, tam jsem našel jen zápis ze 6. a 7. schůze. Ani na stránkách poslanecké sněmovny nic není. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Děkuji za otázku. Parlamentní komisi (pod vedením poslance Jana Kasala) byly materiály předkládány Ministerstvem kultury. Zkusil bych proto i jeho stránky. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokumenty těchto státních institucí, nemohu se k tomu konkrétněji vyjádřit.

1912

Dotaz: Vážený pane inženýre, zajímalo by mě, jaký je roční rozpočet církve, a zda jsou v něm zahrnuty i náklady na chod řádů? Děkuji za odpověď.
J.N.

Odpověď: Děkuji za otázku. Církev jako celek rozpočet nepřipravuje, dělají si jej jednotlivé diecéze a řády. Celkové přehledy uplynulých let (za diecéze) vypracovává Česká biskupská konference. Hospodaření řádů nebývají v těchto přehledech zahrnuty. Výše státního příspěvku je k dispozici na stránkách Ministerstva kultury.

1912

Dotaz: Myslíte si, že je církev (církve) dostatečně "mažersky" na, třeba i dílčí převzetí majetku připravena?

Odpověď: Děkuji za otázku. Asi by bylo na delší debatu, jak chápat slovo "dostatečně". Jistě lépe, než před 10ti lety a mnohem lépe, než v roce 1990. Církev je tvořena lidmi a jistě je mezi nimi spousta schopných manažerů. Pokud bude poptávka po službě, přijdou.

Lucie

Dotaz: Dobrý den, na základě Vaší dlouholeté zkušenosti, bych se Vás ráda zeptala, kde vidíte příčiny současného stavu vztahu státu k církvím v otázce majetkového vyrovnání? Vidíte šanci na vyřešení této zatím patové situace? Děkuji.

Odpověď: Dobrý den. Příčin je jistě mnoho, jak současných, tak vzniklých v historii. Šanci vidím, možná že poslední. :-)

Marie Jaklová

Dotaz: Dobrý den, při projednávání posledního návrhu zákona bylo zpochybňováno vlastnictví církve daného majetku. Jak byste – pokud to lze stručně – tuto pochybnost vyvrátil? Děkuji. Marie

Odpověď: Dobrý den. Asi nejpůsobivější je předložení dokumentů, kterými komunisté tento majetek zabírali. Zcela jasně deklarovali, že z "vlastnictví katolické fary xy" se "vykupuje" popsaný nemovitý majetek. Po té je v těchto rozhodnutích uvedeno, že "o náhradě za vykoupený majetek bude rozhodnuto samostatně". Je zřejmé, že v době po komunistickém puči žádnou pochybnost o vlastnictví neměli, jinak by se s těmito rozhodnutími nenamáhali. Dále je pochopitelně původní vlastnictví doloženo příslušnými vložkami pozemkových knih.

Josef

Dotaz: Dobrý den, máte informace o tom, zda církev je poslední z poškozených subjektů, který ještě čeká na vyřešení této otázky?

Odpověď: Dobrý den. Těžko říci, zda opravdu poslední, mohou být nedořešené restituční případy fyzických osob. Jisté je, že církve jsou poslední rozsáhlou skupinou právnických osob s nepřerušenou právní kontinuitou, které nebyly křivdy utrpěné po roce 1948 významným způsobem odčiněny.

Vojtěch Zíma

Dotaz: Dobrý den pane inženýre, máte tušení, jaká je v tomto směru situace v ostatních zemích bývalého sovětského bloku? Mám na mysli např. Slovensko, Polsko, země bývalé Jugoslávie. Je naše situace něčím jedinečná? Děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď: Děkuji za otázku. Nadnesené téma by vyžadovalo podstatně větší prostor. V krátkosti: Na Slovensku restituce církevního majetku proběhly již dávno, v Maďarsku také. V Polsku nebyl nikdy komunistický zábor majetku tak rozsáhlý jako u nás. V ostatních zemích východního bloku jsou, pokud vím,  poměry mezi státem a Církví nějakým způsobem urovnány.

Pavel Nový

Dotaz: Dobrý den, zaznamenal jsem, že starostové o majetkové vyrovnání církví usilují. Do jaké míry trpí neřešením situace obce a do jaké míry církev? Děkuji.

Odpověď: Dobrý den. Podle mého názoru bezprostřední dopad je v současné době horší pro obce. Nemožnost nakládat s určitými pozemky může zásadním způsobem podvázat rozvojové záměry obcí. Církve jsou negativně ovlivňovány dlouhodobou nejistotou ohledně budoucího systému financování. Příprava plánů rozvoje a investic tak do jisté míry postrádá smysl. Dá se říci, že pro všechny zúčastněné je další odkládání řešení nepřijatelné.

Antonín

Dotaz: Pane inženýre, po kolikáté už….

Odpověď: Děkuji za otevřenou otázku. Asi máte na mysli přípravu restituce. Odhaduji to na pátý až šestý pokus, kterého se účastním. Dá se říci, že i "v tomto volebním období je šance".

Irena Sargánková

Dotaz: Vážený pane inženýre, děkujeme mnohokrát za Váš čas a za věcné odpovědi, které jistě poslouží i těm, kdo se nemohli rozhovoru přímo účastnit. Přeji Vám vše dobré pro další povinnosti i v této oblasti.

Odpověď: Není zač.