Benedikt XVI: Cesta ke svatosti je snadná

21.04.2011 10:51

Podle papeže Benedikta XVI. není cesta ke svatosti vůbec komplikovaná. Ve své promluvě 13. dubna 2011  nabídl Svatý otec velmi jednoduchý recept k jejímu dosažení prostřednictvím pouhých tří kroků: účasti na nedělní mši svaté, kontaktu s Bohem na začátku i na konci dne a rozhodování na základě Desatera.

Papež nabídl toto snadné vodítko v promluvě při své včerejší audienci, kterou byla ukončena dvouletá řada katechezí o světcích a doktorech církve. "Co je podstatné? Podstatné je, nenechat nikdy neděli bez setkání se Vzkříšeným Kristem v eucharistii.  To není přívažek, ale světlo celého týdne. Nikdy nezačínat a nekončit den bez alespoň kratičkého kontaktu s Bohem a na životní cestě sledovat 'ukazatele cesty', podávané Bohem v Desateru, které vykládá Kristus, jenž vysvětluje, co je láska k bližnímu v konkrétních situacích. Domnívám se, že pravou jednoduchostí a velikostí života svatosti je nedělní setkání se Vzkříšeným; kontakt s Bohem na začátku a konci dne; rozhodnutí sledovat 'ukazatele cesty', které nám dal Bůh, jsou pouhými formami lásky k bližnímu. (…) Toto je opravdová jednoduchost, velikost i hloubka křesťanského života, existence světců."

Papež potvrdil, že všichni jsou povoláni ke svatosti.  "Jak postupovat na cestě svatosti a odpovědět tak na toto povolání? Mohu to dokázat svými silami? Odpověď je jasná: svatý život v zásadě není plodem našeho úsilí a našich skutků, protože Bůh, třikrát svatý, nás činí svatými. Působením Ducha Svatého, který nás oživuje zevnitř, je nám předáván život Vzkříšeného Krista, jenž nás přetváří." Svatý otec se zamyslel i nad dalšími otázkami? "Můžeme i my se svými omezeními a slabostmi mířit tak vysoko?" Tady papež vzpomenul na zástupy světců, které si církev připomíná v průběhu liturgického roku, pocházejících z různých období, z rozdílných věkových kategorií a stavů, ale i na jiné světce, kteří jsou také 'ukazateli cesty'. "Obyčejné světce, tj. dobré lidi, které ve svém životě potkávám a kteří nebudou nikdy kanonizováni. Jsou to, jak se říká, normální lidé bez viditelného heroismu, ale v jejich každodenní dobrotě lze spatřovat pravdy víry. Tato dobrota, která uzrála ve víře církve, je pro mne nejbezpečnější apologií křesťanství a znamením toho, kde je pravda."

Svatý otec zakončil svou promluvu pozváním otevřít se svatosti. "Chtěl bych vybídnout všechny, aby se otevřeli působení Ducha Svatého, jenž přetváří náš život, abychom byli i my jakýmisi kamínky obrovské mozaiky svatosti, kterou Bůh v dějinách vytváří, aby Kristova tvář zazářila v plnosti svého lesku. Nemějme strach směřovat vzhůru, k výsosti Boha; nemějme strach, že Bůh bude žádat příliš, ale nechme se vést v každodenním jednání Jeho Slovem, i když pociťujeme svoji chudobu, nepřipravenost a hříšnost: On nás promění svou láskou."