Farní pouť do Vranova u Brna, Adamova, Křtin, Senetářova a Sloupu

 

Moji milí přátelé ve ře, dovolte mi podělit se s Vámi o svoje žitky ze své první společ farní pouti k Panně Marii, která se konala v sobotu 16. října 2010 do Vranova u Brna, Adamova, Křtin, Senetářova a Sloupu, tedy pro mnohé z Vás důvěrně známých míst. Z autobusového nádraží se odjíždělo o půl sedmé a bylo ještě šero, když náš pan varhaník, pan Josef Kafka, vzal v autobuse do ruky harmoniku a zazněly první tóny mariánské písně a otec Jan Nekuda střídavě s paní Kafkovou předříkávali modlitbu růžence. A cesta rychle ubíhala a než jsme se nadáli už jsme stáli před barokním kostelem Narození Panny Marie ve Vranově. Trochu jsme místní správce překvapili tak brzkým příjezdem, ale na druhou stranu jsme si mohli kostel v klidu prohlédnout a hlavně v tichosti se pomodlit a poklonit se matce našeho Pána. Z Vranova jsme přejížděli do Adamova, kde nás čekal průvodce, který nám ukázal nejen kostel zasvěcený sv. Barboře, ale hlavní skvost, kterým je Světelský vyřezávaný oltář – opravdu krásné dílo. Dozvěděli jsme se vše o historii a o dlouhé cestě již jediné existující části světelského oltáře, která vedla z cisterciáckého kláštera ve Zwettlu v Dolním Rakousku až do Adamova. Moc zajímavé a pěkné povídání. Po zakončení prohlídky se cesty nás poutníků rozdělily a to tak, že jedna část odjela do Senetářova a Sloupu a druhá menší skupinka poutníků se vydala na pěší pouť do Křtin do vzdálenosti cca 12 km. Protože jsem byla ve skupině pěších poutníků, nemohu Vám zde přiblížit návštěvu Senetářova a Sloupu, ale mohu Vám vyprávět, jak je krásně v podzimní barevné přírodě. Naštěstí se nevyplnily předpovědi o dešti a chladno nám po chvilce svěží chůze taky nebylo. A víte, jaká je polední modlitba Anděl Páně ve skalním chrámu obklopeném barevným lesem? už to vímnádherná! A když naše cesta lesem vedla do kopce, připomněla nám těžkou cestu našeho Pána na Kalvarii a nechali jsme se inspirovat a pod vedením otce Jana jsme si křížovou cestu také prošli. A než jsme se nadáli, byl konec našeho putování a před námi se objevil krásný poutní kostel ve Křtinách, který v letošním roce slavil významné výročí, neboť podle tradice se v nedaleké Bukovince zjevila Pana Maria Křtinská v roce 1210. Naši spolupoutníci, kteří přijeli do Křtin přece jenom o něco dříve, zde již konali svou k<